Už od malička jsem Marka milovala.Byl vždy semnou.Byl tu pro mě. Byl první u toho když mi vypadl přední zub,držel mě za ruku když mi šili poraněný koleno.....Byl mou součástí a já jeho.Byl můj první kluk.Než došlo k našemu prvnímu polibku tak mi ho vzali.jeho rodiče se rozvedli a táta se s nim odstěhoval do Prahy. Tolik kilometrů,prostě hotová dálka. Láska dvanáctiletých neměla šanci. Nikdy jsem na něj nezapoměla,znáte to první lásky:))
O 10let později.
Byla jsem zasnoubená s Tomem.Všichni říkali jak nám to sluší,jak sme pro sebe stvořený atd. každej prostě lezl do zadku a čekal pozvání na tu slavnou Merlinovic svatbu. Nikdo se mě na nic neptal,a i když už padla stará doba tak ženicha mi svým způsobem vybrali rodiče. A já??já souhlasila,moc kluků se po mě neohlíželo.Pravda byla taková že ani neměli šanci.Byla sem buď v práci nebo ustlaná před krbem obložená voňavými svýčkami a zažraná do romantických knížek. Co venku,zábava mě nebavila,holky se chovali jak kozy před porážkou a kluci jen trávili čas se svým budulínem a nebo přemýšleli jak budulína dostat do tepla...No to pro mě nebylo.Možná bych zůstala v knížkách zachumlaná doteď kdyby k sousedům,kteří byli s mou rodinou nej a nej kamarádi nepřijel jejich synovec,kterému bylo stejně jako mě. A aby rodiče dali pokoj tak sem si snim jednou,dvakrát vyrazila a bylo to. Měli jsme stejný vkus,jedli sme stejné brambůrky a nemožně řvaly u Grinche...No pár k pohledání jak by s oblibou řekla má mamka.Vše bylo jak ve snu,konečně jsem měla vztah a to pěkně dlouhý.Chodili jsme do kina,divadla a dokonce i na diskošku.což bylo u mě co říct:)) Bylo mi krásně a hlavně jsem nebyla sama.pořád mi ale něco chybělo,přičítala jsem to strachu ze vztahu a tím pádem jsem to neřešila.Protože největší píčovinou je strach a úzkostlivost a ve vztahu to je vražda,protože ze strachu a úzkostlivosti se z nás holek stávaj jak chlapi rádi říkaj ,,STÍHAČKY'':)).Všechno bylo naplánovaný a jelo přesně podle scénáře kterej napsala má matinka s mou budoucí tchýní.Nikdo se mě na nic neptal,nic mě nenechal dělat no prostě jsem si připadala nepotřebná:( Z nudy jsem prohlížela seznam hostů a poslední jméno mě dostalo do kolen.Stálo tam Marek Konečný a mě se vybavil mylý hnědovlasý klučina s věčně rozesmátou pusou a špinavejma kalhotama:)Můj Marek-má dětská láska teď a tady=na mé svatbě!!!! Z hluboka dýchat řekla jsem si.Trénuješ porodní dýchání optal se mě někdo a já málem vážně porodila.My o vlku a vlk přede mnou!Tééééda ten zmužněl.Stačila jsem si povšimnout než přišel můj budoucí muž.Tak lásko prej se s markem znáte?optal se mě,a já zrudla-no co dvanáct nebo dvaadvacet let je jedno ne?!!Kdysi jsme byli kamarádi ukončil trapnou debatu marek a s tomem odešli pokecat na verandu.
To chce panáka blesklo mi hlavou a otevřela jsem vodku.U pátého panáčku jsem se zasněně zahleděla na Marka. Stal se z něj kus chlapa.Vymakaná postava,krásný úsměv,hluboké modré oči a nádherně rozcuchané vlasy:)))aaaach dělalo mi srdce. Přesunula jsem pohled na toma. Vysoký,hubený,krásný úsměv a smysl pro styl a společenskost.je to to co chci?napadlo mě. Ach jo blbnu po vodce,ničím jiným to není.To budou perný tři týdny do svatby povzdechla jsem si. A měla jsem pravdu. Začalo se pořádně šílet.Jídlo,šaty,výzdoba...Vše šlo mimo mě. Byla jsem v pozadí vlastní svatby a nikdo si mě nevšiml...teda krom Marka. Vzal mě na zmrzku,oba jsme milovali jahodovou.Vzpomínka na naše mládí.) Ocitla jsem se v jiném světě. Světě kde krknutí a pozdrav vole nebyl zločin a kde jsme měla nárok vzdorovat a říct svůj názor.Marek mi pověděl jak jsem mu chyběla po odjezdu z naší vesničky. Probrali jsme co se událo za těch deset let. Poznali jsme se z nové stránky a zjistili že nám to klape:))Rozuměli jsme si a když jsem si po druhé rozbila koleno(byli jsme bruslit:))tak mě opět držel za ruku:)) S Tomem sem se vídala matně a nějak sme se vzdalovali,nebo jsem se vzdalovala jen já??asi jo ale mě to nevadilo.Byla jsem šťastná a konečně našla to co mi chybělo!!BYLA TO LÁSKA.Krásná a hluboká,jako v těch mejch románech a já při ní měla husinu:)))Problém byl ten,že jsem nevěděla jestli je oboustraná a hlavně svatba byla za dva dny!!!!!Plná dojmů a strachu jsem běžela k vodě,sedla si na lávku a snažila se přijít na řešení.Sńatek bez lásky nebo z donucení jsem nechtěla.Ach jo co mám dělat??prosila jsem v duchu,má duše křičela o pomoc a já byla zoufalá.Brečela jsem zoufalstvím,když tu mě někdo objal a já doufala že je to on.Úsměv mi rychle pohasl jakmile jsem viděla toma.Copak si Marek nevšiml jak to mezi náma jiskří?copak mu nebylo fajn jako mě??pohlédla jsem na Toma a ptala se sama sebe co vlastně chci.S omluvou že mě bolí hlava jsem se rozeběhla do svého pokoje a u dveří mě zarazila jeho ruka.Chytl mě a zatáhl k sobě.Pohlédla jsem do jeho tváře a začala znovu plakat,proč mě nemiluješ řekla jsem si v duchu.Miluji tě ale nevím co ty a nerad bych tě do něčeho nutil a nebo zkazil svatbu řekl na to a já si uvědomila že sem se ho zeptala.Skočila jsem mu kolem krku a políbila ho. Cítili jste někdy při polibku takové krásné ticho,teplo a nádherný pocit bezpečí??Jestli vaše srdce říkalo ano ano tak to je ona=ta láska:)) Druhý den jsem to řekla Tomovi,moc nadšený nebyl a má matinka se zhroutila ale co Láska přijde jen jednou za život a já si ji rozhodně nenechám utéct.