(podle skutečné události v mém životě:(()
Znali se už od dětství. On ji bránil před zlými lidmy a ona mu za to vždy a věrně stála po boku. Jak to tak ale bývá nic netrvá věčně,a naše děcka už vyrostli z dětských střevíců a šli kam je vítr zavál. On byl na konci světa a ona na jeho začátku. Zdálo se že je už nic nespojí,ale osud jinak určil a jim dvoum dopřál společnou cestu,ale trnitou.... Ona byla pozvaná svou sestrou na její svatbu,a tak se vydala zpět do městečka svého dětství-vydala se domů. Dlouho sestru neviděla a po dlouhém přivítání se jako vždy posadili pod lípu na zahradě a sestra ji začala vyprávět o své lásce. Ona viděla jak je šťastná a moc jí to přála. Večer kdy ležela ve svém pokojíčku dodnes ještě cítit dětskou vůní a různou směsí plyšových zvířátek si vzpoměla na svého dětského kamaráda.Z pod postele vyndala krabici ve které měla schované všechny své poklady. Byli tu všechny ty momentky.Všechny fotky na kterých byli oni dva. Tady sou nahatý a je jim asi tak osm let,tu zas spolu usnuli u filmu a někdo je vyfotil a tady ta nejkrásnější fotka z doby kdy už měli po závěrečkách a oslavovali konec školních let a začátek života dospělých.Velká momentka zachycená velmi krásně.Dobře bylo vidět že těla co se k sobě tisknou a ústa co skončili v sladkém polibku k sobě patří. Nikdo by netvrdil opak..z tý fotky ještě i teď byl cítit ten okamžik.Ona jen smutně se slzami v očích hleděla na fotografii a tiše vychutnávala tu vzpomínkovou chvíli. Proč jen ho nechala odejít aniž by mu řekla jak moc ho miluje??a i přes těch uplynulých pět let se ten cit nezměnil.A tu se rozhodla. Okamžitý nápad a srdci je hned líp. Najde ho,řekne mu to ,bude bojovat aby byl zas její,aby byli zas jen oni dva. bez meškání hledala v seznamu jeho jméno a po několika hodinách ho našla. Druhý den ráno mu hned zavolala a po pár trapnejch minutách si konečně dohodli schůzku. Do svatby její sestry zbývalo sedm dní a pro ně to byli dny krásné a krásnější.Jezdili na kole,plavali,četli si společně nebo se jen tak nezávazně tulili a vychutnávali si jeden druhého.Dny utíkali a den před svatbou ji on se smutnou tváří vzal na jejich oblíbené zamilované místo a tam ji se smutným výrazem ve tváři řekl,že je zasnoubený. Zítra se má ženit,ale zruší to,protože ji znovu potkal a nenechá ji odejít.Miluje ji a svatbu zruší.Když ji potkal nečekal že se do ni znovu zamiluje ale stalo se a on je šťastný. Ona nevěděla co říct,ale byla šťastná,že chce být sní.Nevěděla s kým se o tu radost podělit, a tak běžela za svou sestrou. Její sestra byla zavřená na záchodě a bylo jí zle. po několika minutách vyšla a sdělila jí že je těhotná.Obě byli šťastné a když se jí už schylovala říct o své lásce všimla si fotky co ležela u zrcadla v koupelně. Byl na ni on a její sestra. Svět se ji zatočil před očima a ona prohlédla. srdce se ji bolestně rozbušilo. přece nezničí život svý sestře,ale co on??a co ona a jejich láska??...Celou noc proplakala a se svítáním došla k rozhodnutí. On čekal na jejich místě a ona pořád nešla,najednou si všiml bílé obálky přilepené na lavičce.Uvnitř na bílém papíře stálo Miluji tě ale musím tě nechat jít.Nehledej mě...Navždy tvá....Slzy mu tekly po tvářích a nevěděl co dělat.Cestou domů mu zapípal mobil a smska od jeho kamaráda mu prozradila ono tajemství.Bolestně ho zasáhlo poznání.Věděl že musela odejít,protože věděla že by ji nenechal. Zazněly svatební zvonky a cestou k oltáři se k němu blížila jeho nevěsta. Ale ta které patřilo jeho srdce byla schovaná ve stínu za stromem a usedavě plakala. Nebylo cesty zpět,se slovy miluji tě a navždy budu odešla a jen lehká vůně po ní zbyla....